Na úvodní stránku





Zemřel Jan Šimáně – Galén

Jan Šimáně se narodil 1. října 1924. V roce 1936, když mu bylo dvanáct let, založil se svými sourozenci a letními kamarády v Bělči nad Orlicí první klub. Tento klub se zapojil po vzniku klubovní rubriky v Mladém hlasateli, jako klub Mladého hlasatele. Klub se jmenoval Klub Parta nerozlučných.

 

Ve třinácti letech získal Jan Šimáně přezdívku Galén. Původ přezdívky je z Čapkovy Bílé nemoci. Galéna postava doktora Galéna natolik zaujala, že o něm vyprávěl všude - ve skautské klubovně i v tělocvičně v Sokolu.

 

Galénovu činnost s mládeží narušil v roce 1941 zákaz německých okupantů, kteří zakázali Junáka i časopis Mladý hlasatel. Galénův klub však pokračoval v činnosti tajně.

 

V roce 1958 se Galén vrátil k mládeži jako ředitel KDMP Praha. Dlouho tam ale nevydržel, protože byl nežádoucí pro komunistický režim. Jeho činnost se tak postupně stahuje opět do ilegality.

 

V roce 1965 svolal Galén první oddělené setkání dospělých, které se stalo základem pozdějším nejdříve VVZ a později CVVZ. Konalo se v Prachovských skalách, kde se také zrodily na této akci Březové lístky. Na nich se spolupodíleli Jan Tůma - Akéla, Břéťa Boháč, Miroslav Chupík - Bílý Los, Mirek Hrabinec - Nemo a další. Systém Březových lístků měl původně devět stupňů a už od začátku tři přísná pravidla udílení, která říkají, že Březový lístek navrhuje člověk, nikoliv orgán, návrh musí být podpořen desetinásobnou nebo větší sílou podepsaných přátel a vyšších stupňů může být udělena pouze polovina v porovnání s počtem nejbližších nižších stupňů.

 

Po roce 1968 byl Galén vězněn politickým režimem. Záminkou k tomu bylo vydání letáku Nepokořená svoboda, který v srpnu 1968 protestoval proti okupaci sovětskými vojsky. Když byl Galén po listopadu 1989 rehabilitován, založil z peněz, které získal jako odškodné Galénovu nadaci. Ta však nesehnala dostatečné jmění na nadační vklad (500.000,-- Kč), které požadoval nový zákon o nadacích a díky chybě při přeregistraci se dostala nadace do likvidace. Jako její nástupce vznikl Galénův nadační fond.

 

Jiří Bečvář věnoval Galénovi sborník Životní pouť Jana Šimáně – Galéna, který zahrnuje velkou část jeho života. Na tuto práci v rámci Sdružení klubů správných kaamrádů ČR a Informačního centra oddílů a klubů před léty navázal Miloslav Fuček a společně natočili v Horažďovicích a Praze dvacet devadesátiminutových magnetofonových kazet, které rekapitulují celý jeho aktivní život. Využívali k tomu volná odpoledne na Loretě v Horažďovicích, odkud jsme vyjížděli na besedy do základních škol v okolí a též několik sezení v Praze, kdy jsme vše dokončili.

 

\"Galén\"

Nahrávky ležely několik let a čekaly na zpracování v psané formě. Za tímto účelem také původně vznikaly. Nyní jsou ale v pokročilém stádiu digitalizace. Asi před týdnem začaly práce na internetovém portálu, který plánuje Miloslav Fuček spustit již několik let pod názvem Galénův odkaz – Galéne vypravuj. Na něm budou vzpomínky na Galéna jak v psané formě, tak v audio podobě a nebudou chybět i fotografie. Odhadovaný termín zpuštění portálu je na přelomu února a března a postupným doplňováním materiálů do konce roku.

Na fotografii je Galén při otevírání Internetstudia pro děti a mládež na tiskové konferenci při příležitosti jeho slavnostního otevření (což je už cca 10 let). Krátce před tím slavnostně přestřihl pásku. Vlevo vedle něj sedí Svatobor Fuček, před rokem zemřelý otec Miloslava Fučka. Ten se zájmem sledoval většinu natáčení (všech, která byla v Horažďovicích na Loretě) Galénových vzpomínek.

[1]


ještě o Jendovi...

03.10.17 18.39

Pavel Voborník

vopav@centrum.cz

Odpovědět

 Myslím, že jsem Jendu znal dobře. Vážil jsem si ho pro objektivitu jeho názorů, odvahu a vytrvalostt, s jakou plnill svůj životní cíl: vychovávat mládež k poctivosti za všech společensských okolností. Proto nechápu, proč v předchozím životopisu je zamlčováno nikoliv krátké Jendovo působení při zrodu Pionýra, při organizování TZV Druhé směny bývalých pionýrů, jeho potíže v armádě kvůli své otevřenosti a kritičnosti. A co jeho dlouholeté působení v mládežnickém tisku a organizování vlastně foglarovských buněk dětí? Až když socialismus nenaplnil jeho sny a představy, následovala epocha v druhé části životopisu zmiňována. Jenda by nikdy nesouhlasil, aby kus jeho života byl zamlčován. Žil přeci v této zemi a sdílel s ní její dějiny.

    Pavel Voborník, kdys předseda skupinové rady ve vršovické základní škole.   (vopav@centrum.cz)

[1]



Přidej svůj názor



Zpět


Provozuje Internet mládeži, z.s.
Vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2012-2015
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je pondělí
22.01.2018